A pobírači dávek ochotně půjdou za svým dobrodincem. Jenže pořád ještě jsou v elektorátu sociální demokracie lidé, kterým hulvátství vadí, kteří by si přáli mít sociální demokracii takovou, jaká je na Západě, tedy sociální demokracii zastupující především střední třídu a inteligenci, nikoli osazenstvo zahulených pivních hospod. A ti by mohli vzít vážně zemanovskou volbu.

Ona je paměť krátká a jestli je v české politice někdo, kdo hulvátství povýšil na program, pak je to Miloš Zeman. Cigáro v jedné ruce (dodnes se nechává fotit s cigaretou nebo doutníkem, v civilizované zemi by něco tak sprostého nepřicházelo v úvahu), sklenička becherovky v druhé ruce, na jazyku slova, která nestačila projít mozkovým filtrem, nekonečná bohorovnost, to přece byl Miloš Zeman v době, kdy prošel hlavními dveřmi do Strakovy akademie. Jenže pak nastalo objímání stromů a z dálky vše vypadá menší, i to Zemanovo hulvátství.

Na jeho nástupu je pozitivní to, že odebere Paroubkově straně hlasy. Jeho vstup do parlamentu vypadá velmi nepravděpodobně. Ale, kdyby nakrásně k tomu došlo, kam by se nachýlila jeho sympatie? Taky by záleželo na tom, zda by se chýlil dopoledne nebo odpoledne. Po obědě míval dle svědectví lidí z jeho okolí flašku prázdnou.

Sociální demokraté jsou nervózní, ale na nervozitu máme nárok všichni. Se Zemanem se objevila v našem rybníku neřízená střela.